|
|
Připravenost příslušníků AČR na poskytování první pomoci v nebezpečném prostředí
JOHÁNEK, Jakub
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku poskytování první pomoci v bojových podmínkách dle principů Tactical Combat Casualty Care. Stěžejním tématem je kapitola věnující se programu TCCC, podle něhož by se měl vést výcvik ve zdravotnické přípravě pro všechny vojáky i zdravotnický personál. Program TCCC je koncipován tak, aby jeho použití bylo jednoduché a účinné pro veškerý personál. Každý příslušník armády by tak měl být schopen, byť s omezenými materiálními prostředky, udržet vojáka při životě i v nejnáročnějších podmínkách alespoň po nezbytnou dobu. Cílem dané diplomové práce bylo zmapovat, jakým způsobem jsou příslušníci AČR připravováni na poskytování první pomoci v nebezpečném prostředí. Druhým cílem bylo zmapovat jejich znalosti při poskytování první pomoci v nebezpečném prostředí odrážející účinnost a efektivitu zdravotnické přípravy příslušníků AČR. K dosažení cílů bylo využito kvalitativních metod. Výzkumnou část tvoří nestandardizované dotazníky, které sloužily k hodnocení zdravotní přípravy a ověření znalostí příslušníků AČR v poskytování první pomoci dle zásad TCCC. Druhá část výzkumu byla doplněna o polostrukturované rozhovory s nelékařským zdravotnickým personálem jednotek. Z výsledků vyplývá, že zdravotnická příprava neprobíhá plně v souladu s platnou koncepcí přípravy jednotek AČR a dalších dokumentů. Z výzkumu je dále patrné, že by se měli příslušníci AČR v souvislosti s poskytováním první pomoci dle zásad TCCC více vzdělávat v teoretické rovině, neboť povědomí o zmíněné problematice se jevilo jako minimální. Získané poznatky využijí jednak zdravotníci jednotek vedoucí zdravotnickou přípravu, jednak velitelé jednotek, kteří organizují zdravotnickou přípravu a mohou se tak vyvarovat zmíněným nedostatkům. Dále poznatky mohou využít i všichni ostatní příslušníci AČR, kteří mají o dotčenou problematiku zájem a chtějí najít ucelený a aktuální přehled informací.
|
|
|
Formy poskytování přednemocniční neodkladné péče Armádou České republiky aplikované na zahraniční mise
SMUTNÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá formami poskytování přednemocniční neodkladné péče (dále jen PNP) zdravotníky Armády České republiky (dále jen AČR), to znamená především takovými formami PNP, které poskytuje Combat Medic a Combat Lifesaver (voják s kurzem CLS). Vzhledem k terminologii a pojetí práce zahrnující oblasti poskytování PNP se zabývám úrovněmi 1 - 3 léčebně-odsunového řetězce, tudíž péčí o pacienta do příslušné Role 1 včetně. Cílem práce bylo zmapovat základní odlišnosti v poskytování PNP u AČR ve srovnání se systémem Zdravotnických záchranných služeb ČR a dále zjistit, jaké jsou specifické předpoklady pro výkon povolání zdravotníka u AČR. Tyto poznatky jsem se snažila podložit jak praktickou částí práce, tak i částí teoretickou. V teoretické části se zabývám problematikou dosažení zařazení na pracovní pozici zdravotníka AČR, ať už ve formě Combat Medic nebo Combat Lifesaver, a to v požadovaném vzdělání a potřebných kurzech. Dále se především věnuji poskytování PNP na bojišti až po samotnou Roli 1, kde se raněnému dostává prvotního ošetření zdravotnickým personálem. Praktická část probíhala metodou kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaného rozhovoru a výzkumných otázek. Zde jsem dokázala realizovat jednotlivé cíle práce díky rozhovorům s respondenty zdravotnické složky AČR a respondentů zdravotnických záchranných služeb (zdravotnický záchranář). U zkoumaného souboru zdravotníků AČR bylo nutnou podmínkou absolvování alespoň jedné zahraniční mise. Mezi respondenty byli jak vojáci s kurzem CLS, vojáci na pozici Combat Medic, tak i jeden vojenský lékař. Práce bude dle mého názoru přínosná především pro zdravotníky AČR a zdravotnické záchranáře, kteří by se v této bakalářské práci mohli dozvědět více o problematice poskytování PNP v extrémních podmínkách nebo si případně sjednotit doposud nabyté informace, které k danému tématu znají. Výzkum ukázal, že základními odlišnostmi v poskytování PNP mezi zkoumanými soubory (tzn. vojenská zdravotnická složka a zdravotničtí záchranáři) jsou především okolní podmínky, terén a materiál, dále také druh poranění raněného či hierarchie zdravotnického personálu na zahraniční misi. Přiblížil též specifika pro výkon povolání zdravotníka AČR, kterými jsou například absolvované kurzy před odjezdem na zahraniční mise.
|
|
|
Možnosti poskytování první pomoci proškolenými příslušníky Armády České republiky na zahraničních misích
HLOBILOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá možnostmi, které mají proškolení příslušníci Armády České republiky při poskytování první pomoci na zahraničních misích. Jedná se o vojáky, kteří se zúčastnili specializačního zdravotnického kurzu Combat Lifesaver Course (dále jen CLS kurz), nezahrnuje tedy činnost lékařů a středních zdravotnických pracovníků ve zdravotnických zařízeních. Práce je rozdělena na dvě části ? teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou shrnuta specifika poskytování první pomoci v polních podmínkách a základní principy, kterými se vojenští zdravotníci řídí. Jsou zde podrobně popsány úkony, které provádí Combat Lifesaver v případě zranění jeho spolubojovníka, aby bezprostředně po vzniku poranění zajistil jeho základní životní funkce a byl schopen připravit jej k transportu na vyšší úroveň zdravotnické péče. Cílem práce je přiblížit způsoby poskytování první pomoci v taktickém prostředí odborné veřejnosti a upozornit na mnohé odlišnosti od první pomoci, kterou známe z civilního života. Bojové podmínky s sebou totiž přináší spoustu omezení a rizik pro zraněné i pro zdravotníky, poskytující neodkladnou péči. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum metodou polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se čtyřmi příslušníky Armády České republiky, kteří prošli zmíněným kurzem a s touto specializací absolvovali zahraniční misi, a s dvěma instruktory kurzu CLS. Dotazy byly směřovány na výběr vojáků pro kurz CLS, jejich vzdělávání a přípravu před odjezdem na zahraniční misi. Dále byly rozebírány kompetence a povinnosti Combat Lifesavera v případě zranění jeho spolubojovníka. Výzkum ukázal, že do kurzu Combat Lifesaver jsou vybíráni vojáci převážně podle požadavků na zahraniční mise. Volí se tak, aby v každém družstvu byl alespoň jeden, výjimečně dva vojáci se zdravotnickou odborností. Jediný požadavek, který musí tito vojáci před odjezdem na zahraniční misi splnit, je absolvování výše zmíněného kurzu. Další aktivity, jako je proškolování ostatních členů družstva a doplňování vlastních znalostí jsou na jejich zvážení. Dále se potvrdilo, že Combat Lifesaver plní na zahraniční misi úkoly jako každý jiný voják a jeho specializace přichází na řadu až v případě zranění jeho spolubojovníka. Nejčastěji řeší střelná a střepinová poranění.
|
host ::
RSS.